Základy mapových dat: formáty, souřadnice a kde je vzít
Než začnete cokoli programovat, vyplatí se pochopit tři věci: v jakém formátu data jsou, v jakém souřadnicovém systému a co s nimi smíte dělat. Přehled pro úplný start.
Mapová data vypadají složitě, ale stojí na pár základních pojmech. Když je jednou pochopíte, přestane být geodata magie a stane se z nich obyčejná surovina, se kterou umíte pracovat. Projdeme tři nejdůležitější věci: formát, souřadnicový systém a licenci.
Vektor versus rastr
První dělení je zásadní. Vektorová data popisují geometrii jako body, linie a polygony s atributy (například hranice obce jako polygon s názvem a počtem obyvatel). Rastrová data jsou mřížka pixelů, každý s hodnotou (letecký snímek, model terénu, teplotní mapa).
- Vektor: hranice, parcely, silnice, body zájmu, záplavové zóny. Formáty
SHP,GeoJSON,GeoPackage. - Rastr: ortofoto, výškopis (DEM), družicové snímky. Formáty
GeoTIFF,JPEG.
Formáty, které potkáte nejčastěji
- SHP (Shapefile) je starý standard výměny vektoru. Není to jeden soubor (jde s ním
.dbf,.shx,.prj). Většina českých úřadů posílá data takto. - GeoJSON je standard webu a API. Vždy ve WGS84, čitelný, ale objemný. Ideální na menší vrstvy přímo do mapy.
- GeoPackage (.gpkg) je moderní náhrada SHP, jeden SQLite soubor s více vrstvami. Používá ho třeba ČÚZK pro ZABAGED.
- GeoTIFF je rastr s georeferencí. Varianta COG (Cloud Optimized GeoTIFF) umí čtení po částech přes HTTP bez stažení celku.
Souřadnicové systémy: hlavní zdroj chyb
Každý bod na mapě má souřadnice, ale záleží, v jakém systému. V Česku narazíte hlavně na tři a je klíčové je nezaměnit.
- EPSG:4326 (WGS84) jsou zeměpisné stupně (lat/lon), formát GeoJSON a GPS. Nehodí se na měření vzdáleností v metrech.
- EPSG:3857 (Web Mercator) je metrický systém webových dlaždic (Leaflet, MapLibre, Google, OSM).
- EPSG:5514 (S-JTSK / Křovák) je národní český systém, který používá ČÚZK i katastr. Pozor, souřadnice jsou záporné.
Licence: zdarma neznamená bez podmínek
U českých mapových dat převažuje Creative Commons BY 4.0, tedy volně i komerčně, ale s uvedením zdroje. Pozor na výjimky: katastr s vlastníky není otevřený, některá data (lesnické vrstvy) jsou zdarma jen k prohlížení. Detaily má stránka Licence a u každého zdroje v katalogu najdete konkrétní podmínky.
Kudy dál
Teď víte, co držíte v ruce. Další krok je dostat data do databáze a začít se jich ptát: k tomu slouží návod Od SHP k dotazovatelné databázi. Pokud chcete rovnou mapu na web, mrkněte na Interaktivní mapa s MapLibre.
